Listopadoví jubilanti z řad významných osobností ČVS roku 2023

Tento měsíc slaví životní jubileum jedna z bývalých reprezentantek a olympioniček se 14 sezonami v nejvyšší čs. soutěži, držitelka dvou bronzových medailí, účastnice OH 1968 v Mexico City. Druhým jubilantem je dlouholetý mezinárodní a ligový rozhodčí a následně delegát ČVS a CEV. Aktivně pískal přes 50 let. Třetí ohlédnutí patří jedné z významných osobností českého sportu první poloviny 20. století, všestranného sokolského sportovce a reprezentanta ČSR v lehké atletice, košíkové a odbíjené. Jako trenér a lektor pomáhal s popularizací a rozvojem volejbalu v Dánsku a ve Švédsku. Vzpomeňme na něj dnes s úctou.
Dvěma žijícím jubilantům přejeme do dalších let zdraví a co nejvíce pohody v osobním životě.

80 let Mgr. Evy Matějkové rozené Široké

(*7. 11. 1943)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, juniorská, akademická a seniorská  reprezentantka ČSSR se startem na OH 1968 (Mexiko). Hráčky ligových družstev Slavoj Praha, Rudá hvězda Praha a Lokomotiva Praha. Držitelka titulu Mistr sportu.

Pražská rodačka, absolventka FTVS UK a povoláním středoškolská učitelka tělocviku, českého a ruského jazyka. Začínala jako sportovní gymnastka a plavkyně, k lehké atletice a k volejbalu ji přivedla na gymnáziu tělocvikářka Božena Lútočková – další z osobností naší volejbalové Síně slávy. Závodně začala Eva hrát volejbal za ml. dorostenky Slavoje Praha, které „Bobina“ trénovala. V roce 1960 byla přeřazena do družstva žen Slavoje, vedeného státním trenérem Metodějem Máchou a několik sezon si zahrála nejvyšší soutěž. Za Slavoj hrála do roku 1968 se ziskem dvojice 3. míst v letech 1967 a 1968. Po přestupu do Rudé hvězdy Praha, za kterou hrála do roku 1972 s 3. místem v extraligové sezoně 1971/72 již pod vedením Jiřího Novotného. Poslední sezonu vrcholné hráčské kariéry oblékala dres Lokomotivy Praha (1972/73, 8. místo, trenér Josef Kerber) a volejbalu byla nucena zanechat po vážném úrazu. Vracela se k němu jen příležitostně na turnajích smíšených družstev s partou kolegů – tělocvikářů.

Od roku 1962 byla členkou reprezentačních výběrů, nejprve družstva juniorek a po zahájení VŠ studia akademiček ČSSR. Pod vedením Miroslava Rovného z UK Bratislava si zahrála na LSU 1965 v Budapešti se ziskem bronzové medaile. V ženské reprezentaci ČSSR se objevila poprvé v roce 1964 se startem na mezinárodních turnajích. V roce 1967 se konalo v Turecku ME, ze kterého si Eva přivezla bronzovou medaili. Vyvrcholením reprezentační kariéry se stala účast na mexické olympiádě v roce 1968 se 6. místem. Na ME 1967 a OH 1968 vedla náš výběr dvojice Metoděj Mácha - Stanislav Šneberger.

Více informací naleznou zájemci v profilu jubilantky v rubrice Síň slávy - Hráči. První fotka v záhlaví je z roku 1968, druhá z nedávného setkání hráčů a hráček z Mexika 1968 po 50 letech, které zorganizoval 25. 10. 2018 svaz a účastníci obdrželi na památku pamětní medaile.

---

85 let Ing. Miloslava Vaniše

(*12. 11. 1938)

čestného člena ČVS, držitele Medaile Dr. Otakara Koutského a medaile Ing. Vladimíra Spirita za zásluhy za rozvoj volejbalu. Dlouholetého mezinárodního a ligového rozhodčího, následně delegáta ČVS a CEV.

Miloslav aktivně pískal přes 50 let. III. třídu si udělal již v roce 1965, I. třídu pak absolvoval v roce 1971, kurz mezinárodního rozhodčího absolvoval v roce 1975.

Československou extraligu začal pískat v roce 1973, následně pískal českou extraligu až do roku 1994, což bylo 21 sezón. Celkem rozhodoval úctyhodných 3 637 utkání, z toho 399 mezinárodních.

Po aktivní rozhodcovské kariéře se stal delegátem ČVS (1996-2017) a CEV (1996-2003). 

---

Nedožitých 110 let JUDr. Josefa Češpivy

(*14. 11. 1913, †28. 9. 1984)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, vítěze Světových akademických her 1947 (Paříž) a ME 1948 (Řím), trenéra RD žen se stříbrnou medailí z ME 1958 a bronzovou z MS  (Rio de Janeiro), hráče Marathonu Praha, Sokola Vysočany a SK Philips, hrajícího trenéra Sokola ČKD Stalingrad, držitele 4 titulů mistra ČSR před válkou a 3 titulů mistra protektorátu Čechy-Morava za války,  trenéra mistrovského družstva žen ČKD Praha s titulem v roce 1964.

Narozen v Praze se sportovními začátky v Sokole Prosek a na gymnáziu v Libni, které reprezentoval na Středoškolských hrách v atletickém pětiboji. Volejbal začal hrát závodně až v 17 letech a za RG Libeň startoval na hrách v rámci IX. Všesokolského sletu v roce 1932 s 2. místem ve volejbalu a basketbalu. Po zahájení studia na Právnické fakultě UK se stal členem Vysokoškolského sportu – klubu Marathon Praha, se kterým získal v roce 1933 v Košicích první titul volejbalového mistra ČSR. 

Reprezentační dres Čech oblékal za války při tradičních a každoročních utkáních výběrů Čech a Moravy a po válce se stal jedním z prvních reprezentantů ČSR. V roce 1946 si zahrál proti Francii v prvním poválečném mezistátním utkání v Praze (3:0), v roce 1947 byl na recipročním zájezdu volejbalistů ČSR ve Francii a Alžíru, a ve stejném roce byl ve výběru akademiků ČSR s 1. místem na po válce obnovených Světových akademických letních hrách v Paříži.

S reprezentací se rozloučil v roce 1948 jako hrající trenér při premiéře ME mužů v Římě se ziskem zlatých medailí.
Jako trenér ženské reprezentace ČSR resp. ČSSR se zasloužil o stříbrné medaile na ME 1958 v Praze a bronzové medaile na MS 1960 v Rio de Janeiru. V roce 1959 byl na historicky prvním zájezdu našich volejbalistek v Číně a KLDR s bilancí 7 vítězství a 2 porážek.

V 60. letech byl členem svazové Ústřední trenérsko-metodické komise a na třech krátkodobých stážích „vyučoval“ volejbalové trenéry v Dánsku (1962) a ve Švédsku (1967, 1967).

Více informací a několik fotek nabízí jeho profil v rubrice Síň slávy – Hráči, první v záhlaví vložený portrét je z roku 1958 a druhý vznikl v roce 1983 při setkání bývalých reprezentantů v Dolním Poříčí u Strakonic, kde s nimi oslavil své 70. narozeniny.

 

Autor: Václav Věrtelář