Protože pondělní a čtvrteční trénink přípravky probíhá pod vedením jiných trenérů je i hodncení dvojí. Jedná se o hodnocení celého průběhu prvního pololetí.
Tréninková skupina pracuje dobře, je vidět zaujetí pro volejbal. Všichni zúčastnění si myslím trénují s odpovídajícím zaujetím, jedinou výtku k přístupu k tréniku mám k Filipu Zettlovi, který po dvou letech strávených v přípravce má pocit, že již vše zná a nemá se tam již co naučit, s tím bych si dovolil nesouhlasit. Filip má rozhodně co zlepšovat a když na tom bude pracovat určitě chytne druhý dech do volejbalu a začne ho znovu bavit. Momentálně ten pocit, že ho volejbal baví nemám, spíš bych řekl, že se na trénink se chodí pobavit s kamarády.
Chování v době tréniku bych neřekl, že je u všech zrovna vzorné. V tomto směru apeluji zejména na již zmíněného Filipa, dále na Honzu Svobodu, Pavla Horáka a Karla Šedivého a Matěje Sádla, ale určitě i na ostatní, všichni jistě mají ve svém chování co zlepšovat.
Po sportovní stránce vidím hodnocení tak půl na půl, jsou svěřenci u kterých je vidět velké zlepšení a také velké zaujetí pro trénink ( Jirka Slapnička, Marek Prokop, Tadeáš Mottl, Martin Rus, Jan Petrů, Lukáš Dvořák) i zbývající chlapci si vedou dobře, nebo se alespoň snaží aby jejich zlepšení bylo co největší.
Na druhou stranu mám připomínku k jedincům, kteří jsou již na vyšší úrovni a očekávání na jejich výkony je již větší ( Honza Svoboda, Jiří Kubeš, Filip Zettl ) i přesto, že by svými schopnostmi měli převyšovat ostatní, nestává se tak protože k tréninku nepřistupují naplno, na sto procent jedou až ve chvíli, kdy je trenér důrazně upozorní, nebo v případě, že se jedná o soutěž, avšak na sto procent je potřeba jezdit celý trénink panové.
Vzato kolem a kolem, bych dal skupině školní známku 2, což jistě není špatné, i přes časté výtky k chování jedinců, musím říct, že kluci dělají znatelný pokrok, a snad je volejbal a celkově i kolektivní sport začíná více a více bavit. Omlouvám se Všem, které jsem konkrétně neohodnotil v tomto hodnocení. Kdyby měl někdo z Vás zájem, rád mu poskytnu hodnocení ohledně pouze jeho osoby.
Již od prvních tréninku v září se scházíme v poměrně solidním počtu – minimálně 10 lidí na trénink. Z toho vyplývá, že nějaké absence jsou, ale většinou omluvené a v tomto ohledu panuje spokojenost.
Družstvo se skládá z téměř úplných začátečníků i kluků, kteří již chodí na turnaje minižáků. Musím říct, že u každého je vidět pokrok.
Vzhledem k nízkému věkovému průměru jsou tréninky zaměřené spíše na různé závody či herní cvičení, které rozvíjejí především dovednosti s míčem, šikovnost, rychlost, přehled atd. Pomalu začínáme s volejbalovými prvky (odbití horem – již zvládají téměř všichni, odbití spodem, podání, smeč.rozběh). Chápu, že taková cvičení někdy nejsou příliš zábavná, ale právě při nich je důležité udržovat maximální pozornost, čím dříve zvládneme základy, tím dříve se můžeme posunout dál. Bez toho to prostě nejde.
Nově byla zařazena přehazovaná s volejbalovými prvky, za kterou chci všechny kluky pochválit, protože velmi rychle zvládli základní principy hry a dokáží k ní již nyní přistupovat jako opravdoví hráči.
Avšak nemůžeme být spokojení s chováním některých svěřenců. V takovém počtu může proběhnout kvalitně trénink za předpokladu, že bude panovat poslušnost a téměř maximální soustředěnost (zbytečné dotazy, mlácení míčů, pošťuchování, bavení se a jiné). V takových podmínkách je velmi složité solidně trénovat.
Jmenovitě se jedná o Pavla Horáka, Honzu Svobodu a Matěje Sádla. Poslední dobou se situace natolik vyhrotila, že se již muselo zakročit. Klukům bylo domluveno a každý ví, co ho čeká, pokud se situace nezlepší. Proto se každý nad sebou zamyslí, protože to platí pro všechny.
Naopak bych chtěl pochválit za přístup Tadeáše, Jirku, oba Honzy, Martina a Lukáše. Snad jsem na nikoho nezapomněl.
Přes výtku k chování musím pochválit Honzu Svobodu, který již předvádí na tento věk slušné ovládání volejbalového balonu. Také Marka a Lukáše, u kterého je vidět velké zlepšení v odbití horem.
Někteří svěřenci mají stále problémy s technikou a je potřeba, co se naučíme na tréninku si zkoušet doma, například před zrcadlem, týká se Ládi.
Těším se na druhou polovinu sezóny a doufám v další zlepšování všech hráčů.
Na závěr přidám ještě svůj pohled, protože občas bývám na tréninku a vídávám kluky na turnajích.
Družstvo přípravky, jak už sám název napovídá, má za cíl svěřence připrvit. V rámci tréninků se připravují především na vstup do družstva žáků, které se již na trénincích plně věnuje volejbalu.
V přípravce je třeba ovládnout:
Obecně mám z letošnbí přípravky poměrně dobrý pocit, protože
tam vidím skupinu dravých šikulů, kteří mají dobré předpoklady aby
hráli volejbal na slušné úrovni.
Samozřejmně, že skupina má i své problémy a to především
s kázní některých jedinců, které jsme zvyklí v přípravce
řešit postupným zvyšováním talku na jednotlivce – konkrétně se
jedná o výše zníněná jména – Zettl, Svoboda, Horák,
Sádlo…
Věřím, že naprostá většina kluků chodí na tréninky ráda a s nadšením a bylo by proto škokda, kdyby své chování nebyli schopni ukočírovat do přístupných mezí. Protože pokud by se problémy s chováním nezlepšily budu nucen přistoupit k ukončení činnosti problémových jedeinců v naší volejbalové přípravce.
O. Pastrňák – trenér mládeže SK Prosek
Přípravka :: 15.02.10:: Ondřej Pastrňák
Přípravka bojovala v minivolejbale Turnaj mladší žáci - 21.3.2010
Jednou z hlavních priorit volejbalového klubu SK Prosek je výchova volejbalistů z vlastní mládežnické základny. Proto celoročně pořádáme nábory do oddílu přípravky, ale nebráníme se ani příchodu starších začátečníků s předpokladem nadprůměrného vzrůstu.
Neváhejte nás kontaktovat e-mailem či telefonicky na 602 937 919 p. Pastrňák.
Webdesign ODOEN :: Ondřej Pastrňák :: mapa webu :: © www.cesky-volejbal.cz :: čelen volleyball.cz