Další osobností
českého volejbalu, kterou jsem vybral do rubriky osobnosti je Jiří Popelka
přezdívaný Strom. Kromě toho, že je členem volejbalové
reprezentace ČR, je také autorem internetových stránek www.volleycountry.com/cz/
V české volejbalové extralize působil Jiří Popelka v Jihostroji České Budějovice v době jeho největší slávy. Poté se vydal na zahraniční angažmá. Postupně hrál v Belgii, Franci, Polsku, Rusku a letos v Turecku.
Od kolika let hraješ volejbal a jakými družstvy si
v mládeži prošel?
S volejbalem jsem začal v 16. K volejbalu mě přivedli
Zdeněk Špernoga st. a mladší. Začínal jsem ve VČSA Ervěnice. Nejdřív
jsem trénoval s ženskými, byli lepší a to mě štvalo. Po roce jsem
se dostal do béčka chlapů, pak do áčka. Hráli jsme krajský přebor
I.
Poté jsem hrál za Žatec juniorskou druhou ligu. Odtud jsem se dostal do USK Praha, které se po roce rozpadlo a já odešel do Českých Budějovic.
Co se ti vybaví při vzpomínce na českou extraligu?
V Jihostroji jsem zažil báječný léta. Nejenže jsme hráli
dobře, měli jsme i výbornou partu. Doteď se scházíme, každý rok se
všichni slezeme na chalupě maséra a celý víkend kecáme a pijeme. Existuje
i stránka tohoto setkání, jmenuje se Návraty ztracených synů. Tu jsem udělal
jako první.
V době tvého působení v Jihostroji chodilo dost
diváků, kde jsi zažil na volejbale nejbouřlivější atmosféru?
Hrál jsem v dost klubech, ale stále nemůžu zapomenout, když na
Jihostroj byla plná hala a diváci stáli kde se dalo. To byla nejlepší
atmosféra co si pamatuju. V zahraničí to tak neberu, přeci jen diváci
víc fandí domácím hráčům. Cizinec má trochu jiný postavení.
Co je podle tebe na životě volejbalového profesionála
nejtěžší?
Nejtěžší pro mě byl první rok v zahraničí (Belgie). Daleko od
přátel od rodiny, odkázán sám na sebe.
Nejkurióznější zážitek z tvých zahraničních
angažmá?
Nejvíce zajímavých zážitků jsem měl v Rusku. V Rusku je
to opravdu něco jiného než v Evropě. Ze začátku jsem se všemu
divil, po půl roce už se mi to zdálo normální. Nejlepší zážitek…
Hráli jsme někde dole v Rusku, potřebovali jsme přejet do jiného
města. Nikdo mi neřekl, že se musí jet přes Ukrajinu. Těsně před
odjezdem mi to řekli, jenže já neměl vízum. Měli jsme jet vlakem. Pro ně
to nebyl problém, zavolali mi taxíka. Taxíkem jsem jel 300km poté nasedl na
jiný vlak a po 14 hodinové jízdě jsem byl na místě. Třešničkou
bylo, že ve vlaku netopili, byla to moc příjemná noc oblečenej
v čepici, v kupé +5! Kdybych neuměl rusky, tak tam někde jezdím
do teď.
V Rusku to bylo zřejmě nejtěžší, kde jsi byl naopak
nejspokojenější?
Nejprofesionálnějším klubem, v kterém jsem hrál, byl
Maaseik. Tam nebyl v ničem problém. Klub se o své hráče staral
výborně. Měl jsem pěkný byt kousek od haly.
Momentálně působíš v Turecku, jak si tvůj klub
momentálně stojí, jak jsi spokojen?
Před sezónou jsem nevěděl do čeho jdu. O Turecku jsem měl
spíš špatné informace. Nakonec to zde není špatný. Turci jsou vesměs
přátelští, snaží se pomáhat. Město je v pohodě, až na provoz.
Hrajeme finálovou skupinu turecké ligy, naším cílem je hrát play-off. Do
play-off zde postupují 4 nejlepší týmy.
Co umíš
z volejbalu nejlíp?
Na to je těžké odpovědět. Hráče dělá jeho komplexnost, proto se
snažím pracovat na všech činností. Nejsem talent, všechno co jsem se
naučil mě stálo dost námahy.
Co je naopak tvou největší slabinou?
Původně jsem byl univerzál. Teď je ze mě smečař. Stále mám co
zlepšovat na příjmu, ale nevadí mi to. Baví mě trénovat, pokud vidím
zlepšení.
Jsi autorem volejbalových stránek http://www.volleycountry.com/cz/,
můžeš shrnout co na tvém webu návštěvníci najdou?
Volejbal nemůže soupeřit s fotbalem ani hokejem u nás.
Myslím si, že volejbal potřebuje víc zviditelnit, čím víc se
o volejbale bude psát, tím lépe. Na svých stránkách tomu chci
pomoci. Píši o událostech ve světě i u nás, o historii
volejbalu, o reprezentaci.
Nedávno jsem začal psát o hráčích působících v zahraničí. O nich se v Čechách málo ví. Chtěl bych více psát o dění u nás, na to sám nestačím. Pomocníky uvítám.
Pokud se nemýlím tvůj web není jen v češtině?
Můj web je v češtině a angličtině. Mohl bych ho ještě napsat
v ruštině, ale to bych se potřeboval naklonovat:) Všechno jsem doposud
dělal sám. Poslední dobou mi pomáhá manželka Blanka.
Osobnosti :: 30.03.07 :: Ondřej Pastrňák
© www.cesky-volejbal.cz :: Mapa webu :: Podpořte nás :: O webu :: Napište nám :: Blog :: RSS 2.0
Aktuální rozhovor z Jirkou Popelkou najdete v Českobudějovickém deníku.
— Ondřej · 21.09.07 · #