Pokud budeme provádět rybičku vpřed s tenisákem v ruce a po odhozu balonu budou svěřenci odhazovat tenisák držený v úderové ruce, dojde k takřka dokonalé imitaci úderu hřbetem ruky do balonu. Odhod tenisákem se dá použít samozřejně i u výše naznačených průpravných cvičeních prováděných ze stoje.

Odhazování tenisáku leze použít i pro imitaci úderu otevřenou dlaní při rybě rovnoběžně ze sítí, kdy budeme odhazovat opět do směru úderu (tedy do prostoru nahravače, nikoli před sebe, což by v tomto případě znamenalo mimo hřiště).

a citát na závěr:!!!! V opakování je síla!!!:):) Přeji hezký trénování,  a doufám že tu nepíšu kraviny:) a omluvte pravopisný chyby:)

Váš Naďák

Takže bych doporučoval, tuto techniku zařazovat do nácviku až jako nadstavbu nad odehrání balonu v letu po provedení klasické ryby. Hráč by měl jít do každé ryby s tím, že skočí, a až v případě, že si těsně před odrazem vyhodnotí, že již nelze odehrát balon ve vzduchu, použít techniku položení ruky na zem.

Správné provedení ryby s položením ruky se vyznačuje tím, že ruka je pod balon vkládána opravdu na poslední chvíli.

Jinak to video s Blážovou amerikou rád podrobím detailní analýze .-)

z počátku může stačit žíněnka ( štafety, kdy mají za úkol pomocí rybičky nebo jiného pádu dostat žíněnku za koncovou lajnu )

Průprava pro rybu s posouváním žíněnky je fine, určitě bych dal na první místo, než se začne na tvrdém.

Takže jen aby bylo jasno, v průpravných cvičeních z počátku neděláme rybu, ale jen leh na břicho, někdy se to může podobat trochu skluzu. Dalším krokem je tedy přímo nácvik techniky ryby (pádu vpřed):

Nejdřív zvládnutí zhoupnutí a hrudníku:
- z lehu natáhnout ruce a nohy, prohnout se a zpevnit tělo - provádět houpání na hrudníku
- z trakaře povolit ruce a provést zhoupnutí na hrudníku
- ze vzporu ležmo, pokrčit ruce loktech, hrudník přiblížit k podložce, jednu nohu výrazně nadzvihnout a švihem druhé nohy provést zhoupnutí na hrudníku

Následně ze stoje začínáme už se samotnou rybou:
- střehový postoj, jedna noha vpředu, pomalu přenáším Váhu na přední nohu a začínám přepadávat vpřed, ruce před sebe na podložku, zhoupnu se na hrudníku
- to samé s jedním krokem
- to samé rychleji dva až tři kroky
- celé se opakuje z naznačením úderu jednou rukou i obouruč spodem

Dalé pak začneme přidávat balon
- nejprve z místa pak s jedním až dvěmi kroky,  balon nahozený, tak aby hráč mohl zahrát bagrem před pádem na žíněnku
- pro odehrání jednou rukou můžeme začít s balonem drženým těsně nad žíněnkou, do kterého svěřenci udeřují před dopadem do ryby na žíněnce

Současně s pokroky ve cvičeních na žíněnkách zapojujeme provádění bez balonu do nejrůznějších člukových běhů na tvrdém povrchu.

- nakonec začneme cvičení provádět bez žíněnky a balony nahazujeme. Pokračování někdy příště. Doplní někdo svoje zkušenosti s nácvikem rybičky?

zkusím s Ondrou zavést nějaký dialog :-)

Naprosto souhlasím s postupen cvičení i s odbouráváním strachu z pádu ( to bych viděl opravdu jako největší problém ) pro tyto účely nám z počátku může stačit žíněnka ( štafety, kdy mají za úkol pomocí rybičky nebo jiného pádu dostat žíněnku za koncovou lajnu ) nicméně ve fázi kdy již techniku rybičky umějí je rozhodně lepší nehcat je zvykat na tvrdší povrch, například koberec, hlavně při pádu stranou který ještě není uplně zvladnut se stává pád bolestivým a náledně tím neopakovatelným, protože se chlapec bojí že to bude bolet jako předtím. Potom co technika bude zvládnutá, je určitě nutné přejít rovnou na parkety, kde se již budeme přibližovat použití pádu ve hře ( nahazování ).

Jako další problém bych viděl, že pád nepoužívají ve správnou chvíli, a s tím souvisí i to, že pády dělají vždy max. krok ( myslím dětský krok tedy cca 40cm ) od místa kde stojí, je nutné je naučit aby pád byl použit až v nouzi a tedy je jasné že "spadnout" se bude muset o moc dál nežli právě stojím. Myslím že k tomuto by měla postačit žíněnka na kterou budou pád provádět, ale musí začít z předem stanoveného místa, které bude minimálně 1m od žíněnky.

Vrátím se ještě k Ondrovým průpravným cvičením a přidáme jedno ode mne :-)

jakékoliv štafety s tím, že štafeta se předá tak že musím podlézt ( jako v mrazíku ) pod nohama toho komu předávám štafetu až ho podlezu rychle se postavím a POKLEPÁNÍM :-) na záda dám kolegovy vědět že může vystartovat.

Snad jsem nenapsal uplné blbosti ale každopádně jsem každé diskuzi otevřen... :-))

KLOF

Pádová technika
- ryba, je myslím třeba rozlišit rybu při pohybu směrem k síti, a po pohybu podél sítě (balon se vrací úderem otevřenou dlaní zpět do hřiště), hraní balonu bagrem v rybě a za nás takzvaná moderna - tedy položení ruky na zem v pádu vpřed
- pád stranou - ve variantě s vybíráním jednou  rukou (i s převalem -  viz článek Jiřího Zacha - Herní činnosti jednotlivce - pádová technika ) a bagrem. V neposlední řadě také nahravačský pád stranou při dobíhání nepřesného balonu
- pád vzad

Nácvik pádové techniky by měl začít hned u nejmenších dětí. Ideální jsou k tomu průpravné hry, které nám pomohou zbavit děti strachu z pádu na zem. To se týká především rybičky. Pád stranou a vzad jsou v porovnání s rybou na nácvik poněkud lehčí.

Takže začneme nácvikem techniky pádu vpřed neboli rybou

Podstatné je nedovolit dětem (hlavně těm, které si už stihli pořídit nákolenky}, aby první kontakt se zemní byl na kolena, k tomu je potřeba před pádem snížit těžiště a posunout ho co nejvíce dopředu. To bychom měli s dětmi nacvičit v pomalé rychlosti.

Taže průpravné hry a cvičení pro rybičku
- Mrazík - osvobozování pomocí "skluzu na břicho" mezi roztažené nohy zmrazeného
- Štafety, závodivé běhy, ve kterých je do běhu vložen leh na břicho - opět volejbalově
- Na babu, před babou se zachráním tím, že provedu leh na břicho

Doplníte někdo další? Pokračování příště. Nebo mě někdo předběhne a doplní další postup ze své zkušenosti?